Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

3lipy

Děkuji autorce za článek

Toto téma se už začíná řešit na vyšší úrovní. To, že lidé v ústevech umírají třeba hlady, na podchlazení-nechávají je ležet na zemi-zápal plic a konec. Kdo v takovém ústavu nebyl, těžko pochopí.

Soukromá sanatoria pro přestárlé a hospic je důstojné řešení. Ovšem jsou tam doplatky. ˇ"Matka uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednu matku". Proč?

PS: Vím o čem mluvím.V

0/0
1.2.2011 10:12

hugous.z.lipek

Re: Děkuji autorce za článek

R^R^

0/0
19.2.2011 17:09

_-1-_

Co na to říct ........

... já osobně bych blog na toto téma nikdy nenapsal

0/0
29.1.2011 22:07

hugous.z.lipek

Moje matka

žila jako vdova 10let.Sama a docela normálně.Pak ji ranila mrtvice ,skončila v LDN.Po 3 měsících jsem ji musela dát do DD,byla zcela ochrnutá,nemluvila a já byla sama.Chodila jsem za ní pět měsíců a nikdy nezapomenu na to špatné svědomí,když jsem ji viděla.Sestry chtěly jen peníze za nic a matka to vnímala..Lítost z této nemohoucností se mnou půjde až do smrti...Snad mi maminka odpustila.....V

0/0
29.1.2011 20:11

Beránek boží

Kdoví, jak to v tom ústavu bylo...

matka si dost vymýšlela už předtím, tak těžko to posoudit...

Marta udělala pro matku vše, co bylo v jejích silách, nemusí si nic vyčítat.

0/0
28.1.2011 17:05

peterudes

....

podobné texty mě nutí k zamyšlení.... navzdory pochmurnému tématu, díky za článek R^

0/0
27.1.2011 16:20

chloe007

Něco podobného se stalo u nás ...

Můj názor je ten, že maminka Marty byla závislá na tom, že jí je někdo k dispozici, že jej může ovládat. Po smrti manžela nedokázala žít ZA SEBE a myslela, že to vyřeší tak, že si do své domácnosti "stáhne" svoji dceru. Ani nepřetržitá přítomnost dcery však nestačila, chtěla větší a větší pozornost a zdravotní stav používala jako záminku. (Všechny popisované příznaky jsou nespecifické, lékaři problém nenašli, spadla vždy když byla dcera zády). Sebelepší Martina péče by ji však šťastnou neudělala. Žít svůj život musí každý za sebe, nemůže to za něj udělat nikdo jiný. Prostě to nejde. Měli jsme podobný případ v rodině. Jen na exitus v ústavu stačilo o týden méně. Nejde o to jak se o lidi v ústavech starají (a iluze si teda nedělám), ale tam už ten člověk pochopí, že už nic dalšího nebude. Když chce duše odejít, tělo si důvod vždycky najde. Marta si nemá co vyčítat. udělala vše, co bylo v jejích silách. Přesto to bylo málo. To se prostě někdy stává.

0/0
26.1.2011 18:25

she/b/trotting

Re: Něco podobného se stalo u nás ...

Tak, jak to Marta popsala, udělala vše, co bylo v jejich možnostech.

Smrt manžela může mít devastující následky a spustit deprese. To už je jenom krok k demenci.

Popsané příznaky jsou specifické, pokud člověk někdy přišel do styku nebo se staral o dementní osobu, jsou to naopak typické příznaky.

Marta bude mít výčitky, to je samozřejmé. Každý, kdo se o někoho takového staral a uvědomil si, že zkrátka není psychicky ani fyzicky vybaven k této péči, výčitky zákonitě má; je to věc svědomí, v zásadě velice  prostá záležitost.

0/0
26.1.2011 20:45

stargate

j

Některé věci v životě nejdou směrem kterým by jsme chtěli a někdy ani žádné správné řešení neexistuje jediná možnost je žít dál a ovládnout všechna kdyby a pochybnosti dřív než bude pozdě.

0/0
26.1.2011 17:02

she/b/trotting

Demence

Stará paní měla demenci, zřejmě Alzheimerovu chorobu, kterou měli lékaři diagnostikovat.  Dcera si měla všimnout zmen, které u maminky probíhaly, a trvat na psychiatrickém vyšetření.

Demence se běžně zaměňuje se senilitou, jedná se však o velice vážný stav, který se nedá léčit, ale je možné pacientovi i těm, kteří si o něho doma starají, ulehčit. 

Péče o tyto lidi je nesmírně těžká, zejména tehdy, kdy samotní pacienti nerozeznávají okolí a svoeje nejbližší.

Česká psychiatrie a lékařství vůbec v tomto za vyspělými zeměmi silně pokulhává, lidé jsou prohlášeni za dementní, ale nikdo neřekne rodině, jaký je průbeh této choroby.

V tomto směru je české lékařství na úrovni rozvojových zemí.

0/0
26.1.2011 15:38

mevak

Re: Demence

U mojí mámy byl první příznak Alzheimerovy nemoci ten, že přestala rozeznávat číselník na hodinách. Pan najednou mě začala pokládat na cizího a bloudila po domě. Ústavní pobyt byl bohužel nutností . S touto chorobou přežila šest let.

0/0
26.1.2011 16:38

she/b/trotting

Re: Demence

Ústavní pobyt je bohužel velice často nutný, protože lidé s Alzheimerovou chorobou nebo jinou demencí vyžadují 24/7 péči. Na to jeden člověk nestačí, nestačí na to někdy ani celá rodina. Navíc lidé s AN jsou typicky fyzicky aktivní, zatímco mentální kapacita je silně omezená.

Je to civilizační nemoc,  kterou se české zdravotnictví, na rozdíl od všech vyspělých zemí, nezačalo ještě zabývat. Péče tedy tomu odpovídá, pacienti se pouze tlumí sedativy a čeká se na smrt, která v případě AN může přijít až po několika letech.

Ten, kdo měl někoho takového v péčei, tomu rozumí. Demence, jakákoliv,  je jedna velká lidská tragédie.

0/0
26.1.2011 20:52

marvinka

Re: Demence

Co mají v cizině o tolik jiného či lepšího? Já bych neřekla, že jsem až tak pozadu.

0/0
29.1.2011 21:49

ajka33

moc hezke

O tom zivot je. A neni cernobily. A neni predem jasne, co je spravne, takze je vzdy spravne to, co v dobre vire (nebo kdyz uz dal jinak neumime), udelame. At hodi kamenem, kdo je bez viny. Neni. Tak at nesoudi. Zivot je jeden z nejtezsich, jak rika moje kamaradka. Jinak, pro Vas karma. A pro znamou - srdickoV

0/0
26.1.2011 15:26

milan16647

Snad

Snad jen dodám že mám podobné výčitky.Hezký den:-)

0/0
26.1.2011 15:08

--Judith--

Myslím, že autorka udělala všechno, co bylo v jejích silách.

Systém ústavní péče o staré lidi je v naší zemi velmi špatný. Něco o tom vím.

0/0
26.1.2011 15:01

Camino

Re: Myslím, že autorka udělala všechno, co bylo v jejích silách.

Ano, bohuzel;-(

0/0
27.1.2011 2:29

KOLDAK

Mýho dědu umučili v Bohnicích.

Chtěl domů, celá rodina ho chtěla domů, ale doktoři (kteří mají vždycky pravdu, i když ji nemají) byli neoblomní. Asi potřebovali dělat nějaké pokusy pro své "vědecké práce". Do týdne byl na prkně

I kdyby umřel doma stejně rychle (čemuž nevěřím), tak za úplně jiných (totiž lidských) podmínek.

0/0
26.1.2011 13:56

EMS

Re: Mýho dědu umučili v Bohnicích.

Nesmysl. Kdybyste opravdu chtěli, domů byste ho dostali!

0/0
26.1.2011 15:06

martinova

Re: Mýho dědu umučili v Bohnicích.

Samozřejmě. Existuje totiž tzv. REVERS. Takže všichni ti, co mají výčitky, že něco neudělali, by si měli uvědomit, že takové hloupé historky viz výše jsou docela k smíchu.

0/0
26.1.2011 19:29

marvinka

Re: Mýho dědu umučili v Bohnicích.

lékaři nikoho nedrží proti jeho vůli. Léčba či hospitalizace je dobrovolná, tak já nechápu, co tu píšete.

0/0
29.1.2011 22:00

aji

Očividně chyby nebyla na Vaší straně,

snažila jste se mamince dopřát péči, aby byla zabezpečená a abyste mohla i vy žít normálně. Jen pokud si stěžovala na to, že je o ni špatně postaráno, zřejmě jste to měla řešit. Kdo ví, pokud už byla starší, třeba byste jí nepomohla ani doma.

0/0
26.1.2011 13:32

hafusak2

Existuje ale i opačný extrém,

který jsem jednou viděl: Žena naprosto nesamostatná a čekající na vše, co manžel řekne. Řekl jí, co má uvařit, potom že má uklidit a dojít na nákup, kde koupí to a to. Ale ten muž najednou nečekaně zemřel. Ona nevařila, nevěděla co, neuklízela, nikdo jí to neurčil. Nevěděla, co má v krámě koupit. Zeťák platil nájem a inkaso, protože ona by to jinak zaplatit nešla. Její jedinou záchranou před blázincem byl nový manžel, vymrzovák a gaučový povaleč, jakého by žádná jiná ženská nechtěla ani náhodou. Ona je však s ním opět v pohodě, šťastná a spokojená, protože ví co má dělat.

0/0
26.1.2011 13:28

viveka

Re: Existuje ale i opačný extrém,

Děs 8-o;-(

0/0
26.1.2011 14:19

ajka33

Re: Existuje ale i opačný extrém,

a to je cool...ale rozumime tomu..je to tak, jak rikate, proto natlacit do decek maximum, aby zaklady umely za vsech okolnosti...

0/0
26.1.2011 15:29

Camino

Re: Existuje ale i opačný extrém,

To ste si musel vymyslet;-D

0/0
27.1.2011 2:31

hafusak2

Re: Existuje ale i opačný extrém,

Ne, její první manžel byl můj kolega ze zaměstnání.

0/0
27.1.2011 8:20

hugous.z.lipek

Re: Existuje ale i opačný extrém,

Nechápu hafusáku,kdo si takovou ženskou může vůbec vzít?Ale kdyby si vzal služku,musel by platit,že..;-D;-D

0/0
19.2.2011 17:01

trici

Nesuďte,

kdo jste neprožil něco podobného. Držím Vám pěsti.

0/0
26.1.2011 12:57

Martinigue

To je docela síla ...

velmi silný příběh; trochu si zacynizuji - byl by to úžasný námět na nezávislý film, psychodrama. U maminky z příběhu mám pocit, že ji zabilo to, že nemůže nikoho komandovat. Nevím jaké to čeká mě ( myšleno z pozice syna), jen doufám že se vystříhám následných výčitek co bych, kdybych ... Vím jaké to měla moje máma se svojí, mojí babičkou. a v takových chvílích člověk jedná vyloženě operativně, na chladnou a dlouhodobější rozvahu není kdy ...

0/0
26.1.2011 12:46

Leopoldo

Matka muze

opatrovat y nekolik detí s problémama.Ale nekolik detí obycejne nejsou stavu opatrovat jednu problematickou matku.

0/0
26.1.2011 12:17

Kája Faja

Re: Matka muze

Otázkou je, co myslíte tím "děti s problémama". Pokud myslíte, že je dítě nemocné, tak Vám řeknu, že je to veliký rozdíl. Je rozdíl starat se o dítě, které se učí a poznává, a o nemocného člověka např. s demencí, Alzheimerem. Když člověk nepozná lidi z okolí, které vídal denně třeba 60let a najednou se zeptá kdo to je a za půl minuty znova a znova. Když neví, kde má i třeba hloupou lžičku a má ji přitom 50let ve stejném šuflíku.

Je to případ od případu. Jak ze strany "pacienta" tak ze strany opatrovatele. Na to prostě člověk musí mít nervy. A když je nemá, svěří svého blízkého do odboré pomoci, protože často je sám zralý na ústavní léčbu.

Je opravdu rozdíl starat se o starého člověka a "dementního" člověka.

V rodině jsem se setkal s oběma verzemi. Jak s péčí o částečně samostatnou babičkou, tak s péčí o dementního dědu (stará se o něj babička). A je vidět ohromný rozdíl na "pečovatelích". Ve druhém případu se může stát, že skončí oba v blázinci.

0/0
26.1.2011 15:14

Kája Faja

Re: Matka muze

Navíc dnes není tak snadné opustit práci a starat se o rodiče. Staráte

se o ně, ti třeba do 2 let zemřou a vy pak v 55 hledáte nové zaměstnání.

A to je podle mě ten nevětší problém toho všeho. 2 roky máte almužnu a

pak budete 6 let na pracáku?  To si pak člověk opravdu nemá z čeho

ušetřit na Kalouskovné a hodně rozmýšlí kam s rodiči.

0/0
26.1.2011 15:16

s(h)arka

nezmiňujete se o příspěvku na péči...

ale i ten člověk oželí,když je totálně na dně se silami a v práci se nesoustředí, já jednu chvíli naše nenáviděla z ato,že jsem jedináček...nebylo s kým se o tu péči podělit, pak jsem najmul aošetřovatelku...po měsíci ji odmítli,že nechtějí nikoho cizího v bytě....když už jsem otce nezvládala,odvezli ho do nemocnice,později přeložili na LDN, starali se, ne že ne...ale on se zhoršoval..(nádor na mozku - neoperatibilní)...je to dva roky co zemřel...pár hodin potom, co jsme u něj seděla...stejně lidi mamce říkají,že jsem špatná dcera, protože jsem se nepostarala a šoupla ho do nemocnice a že s ní to udělám taky....ale nepomohl mi nikdo...:-/

0/0
26.1.2011 11:30

lisbonka

Re: nezmiňujete se o příspěvku na péči...

Na lidi se vykaslete, bohuzel, vetsinou je to tak, ze ti lide si nesou nejaky pocit viny a pak si ho zrcadli na podobnych prikladech, pripadne se boji vlastnich deti, aby jim tohle neudelali, neb si nejsou jisti vlastni vychovou. Nespis nejste lekar ani diplomovana osetrovatelka a neni vase vina, ze od urciteho stadia onemocneni rodice nezvladate. Na tatu jste se nevykaslala, zajistila jste mu odpovidajici peci, chodila ho navstevovat. A jestli mel na mozku nador, ktery se nedal operovat a zil svym zivotem, tezko jste pro tatu mohla udelat vic. Rikam, kaslete na lidi, vase maminka jiste vi, ze to jinak neslo. Drzim vam palce, at se techto pocitu brzy zbavite a  zustanou vam hezke vzpominky na tatu. Bohuzel, od smrti nase blizke uchranit nemuzeme.

0/0
26.1.2011 13:10

ajka33

Re: nezmiňujete se o příspěvku na péči...

sakra, at jde kazdy dopr... a stara se o sebe! Kdo nezkusil, vubec nevi, o co jde. Kaslete na lidi, na ty blbce jednou dojde a je jedno jak, a pak se mohou ukazat sami, kreteni! Tyhle kecy nesnasim.

0/0
26.1.2011 15:32

Beránek boží

Re: nezmiňujete se o příspěvku na péči...

Na "lidi" se vykašlete. Oni nejsou ve Vaší kůži, nedovedou si to představit.

Staráme se o hendikepovaného příbuzného. On sám o nás roznáší drby, jak jsme na něj zlí... takže jsme žili v obavách, co si o nás lidi myslí. Někteří asi opravdu nic dobrého, ale lékaři nebo podobně pečující lidé nás strašně překvapili - zjistili jsme při náhodných rozhovorech, že naprosto chápou a vědí, co prožíváme.

0/0
28.1.2011 17:10

pouiyt

Tim pripravite pro sebe misto v blazenci

a nestezujte se.

0/0
26.1.2011 11:30

pěnice

I kdyby člověk udělal cokoli,

sebelépe,v případě odchodu ze světa někoho tak blízkého jako je matka,vždy si bude dělat výčitky ten,kdo se staral a obětoval svůj čas .Zajímavé je to,že ten kdo se nestaral,nemá ani výčitky,prostě na to nemyslí.

0/0
26.1.2011 11:16

eda kuk

život

netrapte se tím. V jednu chvíli už je to tak že zabíjí člověk vysilující péčí sám sebe, a pak už to dál prostě nejde..

0/0
26.1.2011 11:13

EMS

nemuselo to být v blázici....

Nevím, jak byla popisovaná paní stará, ale do blázince jste ji dávat nemuseli. Popisované příznaky jsou prostě příznaky stáří, kdy hlava přestává fungovat. Možná LDN nebo DD, ale blázinec? Kolikrát jste za ní byla, co jste ji převezli? Možná vás straší právě tohle. To, že jste ji "někam" dali, samo o sobě špatné není.

0/0
26.1.2011 11:02

hermína

Re: nemuselo to být v blázici....

Na stařeckou demenci či podobné nemoci je psychiatrická léčebna krátkodobě dobrá. Pokud se podaří specifikovat diagnózu a namixovat léky, které pacientovi uleví a ulehčí problémy stáří.  LDN není lepší, spíš naopak. někdy prostě život končí a nic s tím nenaděláte.

0/0
26.1.2011 11:17

lisbonka

Re: nemuselo to být v blázici....

Psychiatricka lecebna uz ponekud ztraci sva stigmata a nekdy je to opravdu to nejlepsi, co v prvni fazi muzete udelat, a pokud jsem dobre cetla, lekari to v tomto pripade navrhli sami. Vite, ono je to opravdu nekdy tezke dilema, a dokud se do takove situace nedostanete, tezko soudit. Nemam zkusenost s takovym pripadem s rodici, ale musela jsem neco podobneho resit s manzelem a to je taky slusna soda. Kazdopadne lekari byli skveli a pomohli jak jemu, tak me, a z dnesniho pohledu to bylo to nejlepsi, co jsem mohla udelat. A neni snadne pausalizovat ani to, kolikrat za ni byla nebo nebyla - nekdy je nutne, aby pacient byl v klidu treba tyden, aby se mohl uklidnit a oni stanovit diagnozu. Taky si uvedomte, ze clovek muze tezko blizkemu pomahat, pokud je sam vyzdiman a na dne a je jen otazka casu, kdy byste se s tou blizkou osobou do toho blazince poroucel taky - to se snad shodneme, ze situaci dozajista neprospeje.

0/0
26.1.2011 13:05

kadyna

udělala jste

pro ni to nejlepší. Odešla by úplně stejně, kdyby byla doma. Vím to - odešla mi takhle babička...

0/0
26.1.2011 10:31

Effča

Re: udělala jste

R^

0/0
2.2.2011 8:11



Žebříčky





Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz