Děkuji autorce za článek

Toto téma se už začíná řešit na vyšší úrovní. To, že lidé v ústevech umírají třeba hlady, na podchlazení-nechávají je ležet na zemi-zápal plic a konec. Kdo v takovém ústavu nebyl, těžko pochopí.

Soukromá sanatoria pro přestárlé a hospic je důstojné řešení. Ovšem jsou tam doplatky. ˇ"Matka uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednu matku". Proč?

PS: Vím o čem mluvím.

Re: Děkuji autorce za článek

Co na to říct ........

... já osobně bych blog na toto téma nikdy nenapsal

Moje matka

žila jako vdova 10let.Sama a docela normálně.Pak ji ranila mrtvice ,skončila v LDN.Po 3 měsících jsem ji musela dát do DD,byla zcela ochrnutá,nemluvila a já byla sama.Chodila jsem za ní pět měsíců a nikdy nezapomenu na to špatné svědomí,když jsem ji viděla.Sestry chtěly jen peníze za nic a matka to vnímala..Lítost z této nemohoucností se mnou půjde až do smrti...Snad mi maminka odpustila.....

Kdoví, jak to v tom ústavu bylo...

matka si dost vymýšlela už předtím, tak těžko to posoudit...

Marta udělala pro matku vše, co bylo v jejích silách, nemusí si nic vyčítat.

....

podobné texty mě nutí k zamyšlení.... navzdory pochmurnému tématu, díky za článek

Něco podobného se stalo u nás ...

Můj názor je ten, že maminka Marty byla závislá na tom, že jí je někdo k dispozici, že jej může ovládat. Po smrti manžela nedokázala žít ZA SEBE a myslela, že to vyřeší tak, že si do své domácnosti "stáhne" svoji dceru. Ani nepřetržitá přítomnost dcery však nestačila, chtěla větší a větší pozornost a zdravotní stav používala jako záminku. (Všechny popisované příznaky jsou nespecifické, lékaři problém nenašli, spadla vždy když byla dcera zády). Sebelepší Martina péče by ji však šťastnou neudělala. Žít svůj život musí každý za sebe, nemůže to za něj udělat nikdo jiný. Prostě to nejde. Měli jsme podobný případ v rodině. Jen na exitus v ústavu stačilo o týden méně. Nejde o to jak se o lidi v ústavech starají (a iluze si teda nedělám), ale tam už ten člověk pochopí, že už nic dalšího nebude. Když chce duše odejít, tělo si důvod vždycky najde. Marta si nemá co vyčítat. udělala vše, co bylo v jejích silách. Přesto to bylo málo. To se prostě někdy stává.

Re: Něco podobného se stalo u nás ...

Tak, jak to Marta popsala, udělala vše, co bylo v jejich možnostech.

Smrt manžela může mít devastující následky a spustit deprese. To už je jenom krok k demenci.

Popsané příznaky jsou specifické, pokud člověk někdy přišel do styku nebo se staral o dementní osobu, jsou to naopak typické příznaky.

Marta bude mít výčitky, to je samozřejmé. Každý, kdo se o někoho takového staral a uvědomil si, že zkrátka není psychicky ani fyzicky vybaven k této péči, výčitky zákonitě má; je to věc svědomí, v zásadě velice  prostá záležitost.

j

Některé věci v životě nejdou směrem kterým by jsme chtěli a někdy ani žádné správné řešení neexistuje jediná možnost je žít dál a ovládnout všechna kdyby a pochybnosti dřív než bude pozdě.

Demence

Stará paní měla demenci, zřejmě Alzheimerovu chorobu, kterou měli lékaři diagnostikovat.  Dcera si měla všimnout zmen, které u maminky probíhaly, a trvat na psychiatrickém vyšetření.

Demence se běžně zaměňuje se senilitou, jedná se však o velice vážný stav, který se nedá léčit, ale je možné pacientovi i těm, kteří si o něho doma starají, ulehčit. 

Péče o tyto lidi je nesmírně těžká, zejména tehdy, kdy samotní pacienti nerozeznávají okolí a svoeje nejbližší.

Česká psychiatrie a lékařství vůbec v tomto za vyspělými zeměmi silně pokulhává, lidé jsou prohlášeni za dementní, ale nikdo neřekne rodině, jaký je průbeh této choroby.

V tomto směru je české lékařství na úrovni rozvojových zemí.

Re: Demence

U mojí mámy byl první příznak Alzheimerovy nemoci ten, že přestala rozeznávat číselník na hodinách. Pan najednou mě začala pokládat na cizího a bloudila po domě. Ústavní pobyt byl bohužel nutností . S touto chorobou přežila šest let.

moc hezke

O tom zivot je. A neni cernobily. A neni predem jasne, co je spravne, takze je vzdy spravne to, co v dobre vire (nebo kdyz uz dal jinak neumime), udelame. At hodi kamenem, kdo je bez viny. Neni. Tak at nesoudi. Zivot je jeden z nejtezsich, jak rika moje kamaradka. Jinak, pro Vas karma. A pro znamou - srdicko

Snad

Snad jen dodám že mám podobné výčitky.Hezký den