Ivana Kochaníčková

Vajíčka za tři

Nejede a nejede. Autobusová zastávka se pomalu plnila. Už se pozdravili všichni ti, co se znali, prohodili takové ty zdvořilostní fráze jako: kam jedete, a to máme dnes pěkně, pak se hlavy všech otočily ve směru, odkud měl autobus přijet.

29.3.2012 v 11:20 | Karma článku: 21.22 | Přečteno: 1555 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Úplně zbytečné alibi

Patřím k těm důchodcům, kteří rychle pochopili svůj životní omyl – že totiž v důchodu budou mít spoustu času na knížky, na zahrádku, na kamarády, vlastně na všechno, co dosud odkládali. Omyl. Vstávám v šest, usínám kolem půlnoci a nestíhám. Někdy ztrácím pojem o čase natolik, že si nejsem jistá, jestli je pondělí nebo už středa, o datu nemluvě.

12.10.2011 v 8:36 | Karma článku: 21.92 | Přečteno: 1570 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Trampoty s myčkou

Klekla mi myčka. Ne že bych to nečekala, měla už svoje za sebou. Ale představa, že budu volat opraváře, někam ji vláčet, brát si volno, řešit novou, docela mne to rozhodilo. Seděla jsem nad ní jako hromádka neštěstí.

24.8.2011 v 8:50 | Karma článku: 27.68 | Přečteno: 1786 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Jak se z muže stane chlap

Na ty sedánky jsme se vždycky těšili. Ať už to bylo při něčích narozeninách, nebo jsme se sesedli po poradách, nebo na školeních. Pracovala jsem tehdy na zahraničním závodě velkého stavebního podniku a naši experti, kteří se vraceli z pro nás cizokrajných zemí, se nenechali prosit a vyprávěli

10.8.2011 v 8:43 | Karma článku: 20.76 | Přečteno: 2331 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Patříte k vrabcům, nebo k vlaštovkám?

Příběh nemusí být o lidech. A prázdninový příběh už vůbec ne. Co takový Ezop? Ten se proslavil bajkami, v nichž zvířata jednají jako lidé. Psal pro pobavení i pro poučení. A dnes? Kde vzít inspiraci, když široko daleko nepotkáte zvíře. Myslím to opravdové.

3.8.2011 v 8:09 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 1117 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Dobře utajený klarinetista

Tu melodii jsem poznala okamžitě, přestože jsem ji neslyšela desítky let. Zpívala si ji moje maminka, když jí bylo smutno. Měla krásný alt a zpívala ráda. Nejen, když jí bylo smutno. Ta melodie se mi vryla pod kůži. Maminka slova znala, já jsem si zapamatovala jen refrén: „Bože, proč vroucí jsi srdce mi dal, když nechceš, aby je někdo miloval...

27.7.2011 v 8:25 | Karma článku: 18.49 | Přečteno: 947 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Lidunko, neumírej mi!

Tenkrát se nás sešlo tolik, že jsme obsadily ten největší stůl v naší známé kafírně. Přišly holky, co jsou na mateřské a mají hlídací babičku, dorazily i ty, co ještě budují hodnoty, a pár důchodkyň. Rády se setkáváme, přestože už nás okolnosti rozprášily daleko od poklidného prostředí kancelářských stolů.

20.7.2011 v 8:33 | Karma článku: 27.60 | Přečteno: 2033 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Čím hloupější sedlák, tím větší zemáky

Vždycky když vidím ty lány rozkvetlých orchidejí všech možných druhů a barev v kdejakém supermarketu, vzpomenu si na dobu, kdy jsem se vdávala. Bylo to před více než čtyřiceti lety v prosinci. Moje představa o krásné svatební kytici se mi rozplynula v prvním květinářství, kam jsem si šla kytici objednat.

14.7.2011 v 8:59 | Karma článku: 26.13 | Přečteno: 1498 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Zapomeňte na ekologii, ohrožuje životy

Už když jsme přijížděli k domu, tak jsem měla ten divný pocit. Maminka nás obvykle vyhlížela na verandě, nebo vykoukla, když bouchla dvířka od auta. Tentokrát jsem ji neviděla. Popadla jsem tašku s nákupy a léky a běžela dovnitř, zbytek jsem nechala na Zdeňkovi. Vyběhla jsem těch dvanáct schodů bez dechu. Maminka nikde.

13.7.2011 v 8:55 | Karma článku: 22.55 | Přečteno: 1369 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Tu peněženku nech ležet!

Minulý týden mi přišel v mejlu dopis od jedné profesorky z Japonska. Žije ve městě Sendai. Nevím, jak daleko je Sendai od míst největších katastrof, ale podle jejích slov je to město dost poničené. Chci vám citovat z dopisu pár slov:

6.4.2011 v 12:10 | Karma článku: 41.32 | Přečteno: 8500 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Nevypadáš jako socka

Vletěla dovnitř jako velká voda a ještě v kabátě dosedla na židli v kuchyni. Po tváři se jí koulely slzy jako velké hrachy a padaly na sněhobílou halenku. Kapesník ignorovala. „Jedu od posudkového lékaře. Sebrali mi invalidní důchod.“

23.3.2011 v 9:05 | Karma článku: 24.96 | Přečteno: 2755 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Uklízím, než přijde moje uklízečka

Ještě nikdy jsem ji neviděla tak zdrblou. Obvykle halekala už ode dveří a hned jí bylo plno. Na její otázku: Jak se máš?, jsem nestačila ani odpovědět. Sotva jsem se nadechla, spustila svůj dvouhodinový monolog a pak, vymluvená do poslední kapky, vždy spokojeně odkráčela. Do večera mne vždycky brněla hlava.

23.2.2011 v 8:51 | Karma článku: 24.50 | Přečteno: 2211 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Poslala jsem matku do blázince

Seděla proti mně schlíple u stolu, jako by čekala, že jí dám rozhřešení. Prsty poťukávala nervózně po ubruse, až se hladina kávy v hrnku rozvibrovala do malých vlnek. Hlavu měla skloněnou a očima sledovala velkou mouchu, která mířila k tácku s koláčky.

26.1.2011 v 8:22 | Karma článku: 45.06 | Přečteno: 13311 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Kterak zviditelnit Ježíška

Konečně je to za námi! Všechno to smejčení, pečení, ledničky přetékající řízky a bramborovým salátem, který se dojídá ještě týden. Zdvořilostní návštěvy, mazání chlebíčků, svinčík z rozbalených dárků, šlupky z buráků po celém bytě.

29.12.2010 v 9:40 | Karma článku: 17.04 | Přečteno: 1343 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Kam na pivo? No přece k Johanovi!

Byl to mačo. Sice už v letech, ale kdysi atletická postava dosud pěkně napínala těsné tričko i se začínajícím břichem a vlasy, stáhnuté způsobně do hladkého ohonu mu splývaly do půli zad. Každopádně si na svém zjevu zakládal.

16.12.2010 v 8:27 | Karma článku: 15.85 | Přečteno: 1496 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Začíná to už ve školce?

A zase babinec. Tentokrát u Lídy. Dokonce upekla ke kávě lákavě vypadající řezy. Jako vždy, tvářily jsme se odmítavě. Jedna hubne, druhá nesmí cukr, třetí si nechce vzít jako první. Starosti super čerstvých důchodkyň.

12.11.2010 v 9:54 | Karma článku: 25.06 | Přečteno: 2202 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Pes ctí pána, kočka dům

Dívala jsem se, jak můj Franta prohání sekačku po zahradě. Kdyby na mně bylo, tak tu trávu nechám ještě pár dní růst. Ale nedal si říct. Asi potřeboval nějak vybít ten neklid, který se v něm hromadil. Chlap, nedal to na sobě znát.

11.11.2010 v 9:41 | Karma článku: 33.31 | Přečteno: 2353 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Příběh s dobrým koncem

Spadl mezi nás, ostřílené vlčáky, jako bezbranné jehňátko. Snad přišel přímo ze školy či po vojně . Kluk jako malina. Jára. Pamatuji si jeho nemoderní tvídové kalhoty, v nichž se krásně rýsovaly dvě souměrné, kulaťoučké půlky. Slušný, zdvořilý, ochotný.

10.11.2010 v 9:54 | Karma článku: 20.86 | Přečteno: 1584 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Netopýří stínové divadlo a Pakosta

Mám ráda ty podvečerní chvilky, kdy Pakosta nevyžaduje mou ustavičnou přítomnost za zadkem. To je pořád: „Vlasti, nevíš, kde jsem nechal ty nůžky na růže? Vlasti, už mám odnést do sklepa ty truhlíky? A Vlasti, pojď mi to tady přidržet!“

9.11.2010 v 9:45 | Karma článku: 16.75 | Přečteno: 1126 | Diskuse

Ivana Kochaníčková

Prý to byl mikrospánek

Ani si neuvědomil, že s těmi dveřmi tak třískl. Teprve až se skleněná výplň nad dřevěnou přepážkou, která oddělovala kancelář nového šéfa od ostatních místností, rozdrnčela jako při zemětřesení, udiveně se ohlédl.

8.11.2010 v 9:32 | Karma článku: 23.90 | Přečteno: 2011 | Diskuse
Počet článků 120 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2091
Teprve po letech jsem zúročila léta novinářské praxe v krátkých příbězích. Je v nich vesnice i malé město, něco z autobiografie, něco z fantazie.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

více