Útulný pokojíček pro matku
Chodil tu už léta skoro denně. Dopřával si tu procházku se svým jezevčíkem Tondou brzy ráno, než manželka připravila snídani. Znal důvěrně všechny ty kované branky a poštovní schránky u zvonků. Jen málokdy potkal v tuto dobu někoho ze zdejších obyvatel. Tonda táhl odevzdaně vodítko a lhostejně přičichl tu a tam ke stromům, lemujícím chodník. Také už měl léta mladistvého křepčení za sebou a tak přizpůsobil rychlost chůze tempu svého páníčka.
To ráno ale nebylo jako jiná rána. Proti svým zvyklostem se pes zastavil u jedné z branek a zuřivě se rozštěkal. Asi kočka, napadlo jeho pána. Ale protože se Tonda neměl k odchodu a jeho štěkot zněl divně, přistoupil k brance a nahlédl dovnitř. Na příjezdové cestě k domu ležela nějaká žena. Zkoušel na ni zavolat, ale ani se nepohnula. Zkusil zvonek, třeba je někdo doma. Nic. Znovu zazvonil. Okřikl psa. Zmáčkl kliku. Branka držela pevně. V kapse nahmatal mobil a zavolal pohotovost.
Ticho poklidné uličky rozčíslo houkání sanitky. Hned za ní se přiřítilo vozidlo policie. Rychle si poradili s brankou a během chvilky se nad nehybnou ženou skláněli zdravotníci. Chválabohu, žije. Byla sice prochladlá, trochu dezorientovaná, ale při pádu si nic nezlomila. Sotva ji zabalili do deky a naložili na nosítka, začala se vehementně bránit.
"Už mi nic není. Jen si uvařím čaj.“ Zdravotníci kolem ní stáli v rozpacích.
„Tak dobře, pomůžeme vám do domu, lehnete si a odpočinete. Kdyby vás něco bolelo, klidně zavolejte.“
Ale to už žena vstávala z nosítek. Pomohli jí na nohy. Jeden z policistů ji podepřel, byla jako věchýtek. Druhý vyběhl po schůdcích k domovním dveřím. Byly zamčené.
„Tam bydlí mladí, už jsou asi v práci,“ řekla paní a zamířila kolem domu k dřevěnému přístřešku. Mohla to být dříve garáž, nebo dílna. „Já bydlím tady.“
Policistům i zdravotníkům poklesla čelist. Tak tohle nikdo z nich za léta praxe asi neviděl. A že toho viděli hodně. Rozpačitě a v hrobovém tichu dovedli paní k té staré kůlně. Opravdu to kdysi byla garáž. V rohu se válely staré pneumatiky, na zdech šroubováky a klíče. Na protější straně stála válenda s peřinami, malý stolek s dvoukolovým vařičem a na bedně od ovoce lavórek s vodou. Malá skříň, prošlapaný koberec a kabát na hřebíku. Stěny přístřešku byly hustě polepeny papírovými plakáty, aby dovnitř netáhlo.
„V létě to není tak špatné, to jsem celý den na zahrádce,“ omlouvala svůj příbytek, když si všimla překvapených výrazů všech těch lidí kolem.
„Prosím, nefoťte si to,“ obrátila se na policistu, který chtěl tu hrůzu zdokumentovat. „Já bych pak s mladými nevydržela.“
„Nebylo by vám líp v nějakém domově pro seniory? Jak tady můžete žít?“, kroutil hlavou policista.
„V domově se moc platí, na to by mi ani důchod nestačil. A tak ho raději dávám mladým. Spravovali celý domek, mají dluhy…“
Policisté odcházeli. To se v tom velkém hradě nenašel pro matku ani jeden mrňavý pokojíček?
Od toho dne chodí pán s Tondou jinou ulicí. Tato už se jim přestala líbit.
Ivana Kochaníčková
Vajíčka za tři
Nejede a nejede. Autobusová zastávka se pomalu plnila. Už se pozdravili všichni ti, co se znali, prohodili takové ty zdvořilostní fráze jako: kam jedete, a to máme dnes pěkně, pak se hlavy všech otočily ve směru, odkud měl autobus přijet.
Ivana Kochaníčková
Úplně zbytečné alibi
Patřím k těm důchodcům, kteří rychle pochopili svůj životní omyl – že totiž v důchodu budou mít spoustu času na knížky, na zahrádku, na kamarády, vlastně na všechno, co dosud odkládali. Omyl. Vstávám v šest, usínám kolem půlnoci a nestíhám. Někdy ztrácím pojem o čase natolik, že si nejsem jistá, jestli je pondělí nebo už středa, o datu nemluvě.
Ivana Kochaníčková
Trampoty s myčkou
Klekla mi myčka. Ne že bych to nečekala, měla už svoje za sebou. Ale představa, že budu volat opraváře, někam ji vláčet, brát si volno, řešit novou, docela mne to rozhodilo. Seděla jsem nad ní jako hromádka neštěstí.
Ivana Kochaníčková
Jak se z muže stane chlap
Na ty sedánky jsme se vždycky těšili. Ať už to bylo při něčích narozeninách, nebo jsme se sesedli po poradách, nebo na školeních. Pracovala jsem tehdy na zahraničním závodě velkého stavebního podniku a naši experti, kteří se vraceli z pro nás cizokrajných zemí, se nenechali prosit a vyprávěli
Ivana Kochaníčková
Patříte k vrabcům, nebo k vlaštovkám?
Příběh nemusí být o lidech. A prázdninový příběh už vůbec ne. Co takový Ezop? Ten se proslavil bajkami, v nichž zvířata jednají jako lidé. Psal pro pobavení i pro poučení. A dnes? Kde vzít inspiraci, když široko daleko nepotkáte zvíře. Myslím to opravdové.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejdřív spor o Green Deal. Sliby politiků pak převrátila umělá inteligence
Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
USA a Čína musí být partnery, řekl Si. Blinken mu vyčetl podporu Ruska
Ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy zůstává mnoho problémů. Musí ale být spíše partnery než...
KOMENTÁŘ: Byrokracie s vízy? Přitvrdíme. Jak Česko zařízlo studenty z ciziny
Premium Nenápadná úřední klička zásadně zkomplikovala život zahraničních studentů v Česku. Stát ještě...
Podvodník prodával falešné vstupenky na koncerty i sport, naletělo mu 500 lidí
Falešné vstupenky na kulturní a sportovní akce nabízel na internetu muž z Uherskohradišťska, který...
- Počet článků 120
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2091x